|
|
Početnost a využívání biotopů reintrodukovaných populací okáče skalního (Chazara briseis) v ČR
Pešová, Lucie ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Vrba, Pavel (oponent)
Okáč skalní (Chazara briseis) patří v České republice ke kriticky ohroženým druhům, jeho poslední populace donedávna přežívala v NPR Raná v CHKO České středohoří, i ta postupně slábla. Biotopem druhu jsou krátkostébelné trávníky, které jsou udržovány převážně extenzivní pastvou a managementem. V současné době těchto lokalit ubývá, tradiční hospodářství se změnilo a lokality postupně zarůstají. Proto bylo přistoupeno k rekonstrukci jeho biotopů na vybraných lokalitách, které motýl v minulosti obýval, kromě Českého středohoří (PR Číčov, Dlouhá hora, PP Radobýl) i v CHKO Český kras (Třesina, Radotín). Na těchto místech proběhla v letech 2020-2021 reintrodukce, provedená výsadkem vajíček a housenek. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit početnost populací a využívání biotopů okáče skalního na těchto lokalitách ihned po reintrodukci. Odhad velikosti populací jsem prováděla metodou zpětných odchytů v letech 2020 a 2021. Velikost populací v Lounském středohoří (Dlouhá a Číčov) se pohybovaly kolem 400-500 jedinců s poměrně vyrovnaným poměrem pohlaví. Mezi těmito lokalitami byly zaznamenány i přelety, což může nasvědčovat vzniku nové metapopulace. Na lokalitě Radobýl populace čítala v roce 2020 pouze 50 jedinců a v roce 2021 již byla odhadnuta na 500 jedinců. Na lokalitě Třesina v Českém krase byla populace...
|
|
|
Vliv pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny
Kutzendőrferová, Adéla ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Grünwald, Jan (oponent)
Pesticidy jsou problematické chemické přípravky, které se vyskytují v různých prostředích. Tyto látky mají tendenci se hromadit v živých organismech, kde se rozkládají jen velmi pomalu a mohou mít negativní dopad na ptačí populace. Proto jsou některé chemické látky detekovány ve zmíněných prostředích dodnes, i několik let po jejich zákazu používání a mohou tak nadále ovlivňovat organismy. Cílem mé bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši na téma vliv pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny. První část práce je zaměřena na pesticidy, jejich historii, dělení na jednotlivé systémy a účinky. Druhá část práce pak pojednává o celkových dopadech používání pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny, zejména na hnízdní úspěšnost a početnost. V této části bylo shromážděno několik studií, které potvrzují negativní vliv pesticidů na početnost ptáků, avšak ne v každém případě jsou tyto studie reprezentativní pro reálné situace v krajině. Na závěr je v práci zhodnocena celková role pesticidů v pozorovaném úbytku ptáků a jsou také představeny návrhy k řešení současných negativních trendů. Práce poukazuje na nutnost rozšíření výzkumných studií, které by reflektovaly skutečné podmínky v zemědělské krajině a odhalily by tak skutečnou míru působení těchto chemických přípravků na ptačí populace.
|
|
|
Výskyt, početnost a ohrožení ježků Erinaceus europaeus a Erinaceus roumanicus ve městě České Budějovice s využitím termovizní technologie
STANKOVÁ, Alena
Tato práce se zabývá zkoumáním výskytu, početnosti a ohrožení ježků na daných lokalitách ve městě České Budějovice. Výzkum probíhal ve dvou parcích mimo centrum města, třech parcích poblíž centra a na třech sídlištích. Pozorovatel se pohyboval po určené trase a v pravidelných intervalech prohlížel své okolí pomocí termovizních binokulárů. Pozorování probíhalo na každé lokalitě jednou za měsíc od června do října. V parcích blízko centra nebyli nalezeni žádní ježci. Početnost ježků v parcích daleko od centra a na sídlištích se lišila - početnost v parcích dosahovala až 83 ježků/km2 a početnost na sídlištích 30-50 ježků/km2. Nebyl zaznamenán žádný zraněný ani uhynulý jedinec. Spolehlivá délka dohledu termovizními binokuláry byla v parcích 100 m, na sídlištích 60 m. Významným faktorem ovlivňujícím efektivitu termovizní technologie při pozorování malých živočichů byla výška a hustota porostu.
|
|
|
Početnost a biotopové nároky holuba hřivnáče \kur{(Columba palumbus)} v městském prostředí.
MELNYK, Andrii
Bakalářská práce se zaměřuje na studium početnosti a biotopových nároků holuba hřivnáče (Columba palumbus) v různých prostředích. Analyzuje se adaptace holuba hřivnáče (Columba palumbus) na městské prostředí a jeho ekologie v urbanizovaných oblastech. Výsledky ukazují, že nejvíce holubů bylo nalezeno v parkové zóně, kde bylo také nejvíce hnízd. V městském prostředí bylo zjištěno menší množství holubů a hnízd v porovnání s parkovou zónou, zatímco v zemědělském biotopu bylo nejméně holubů a hnízd. Průměrný počet holubů na hektar a počet hnízd na hektar byl také vypočítán pro každý biotop a ukázal rozdíly v hustotě populace mezi nimi. Práce se také zaměřuje na faktory ovlivňující výskyt a početnost holuba hřivnáče v městském prostředí, jako je dostupnost potravy, hnízdní místa a vhodné klimatické podmínky. Cílem práce je získat podrobnější informace o adaptaci holuba hřivnáče (Columba palumbus) na městské prostředí a jeho ekologii, což může přispět k lepšímu pochopení vztahů mezi městským prostředím a životními podmínkami ptáků.
|
|
|
Podzimní průtah jeřába popelavého (\kur{Grus grus}) přes Českou republiku se zvláštním zřetelem na oblast jihozápadních Čech
MILLEROVÁ, Adéla
Jeřáb popelavý (Grus grus) je tažný druh, který byl dříve v České republice považován za vzácně protahující druh. V současné době u nás každoročně protahuje až několik tisíc jedinců jeřábů popelavých. V Evropě využívají jeřábi dvě hlavní tahové trasy - východní a západní. Východní migrační trasa vede z Finska a severozápadu Ruska přes Maďarsko do severní Afriky. Západní migrační trasa, kterou využívají i jeřábi hnízdící v ČR, vede z Norska, Švédska a Finska přes Německo a Francii do Španělska. Během migrace jeřábi zastavují na shromaždištích, kde odpočívají a hledají potravu. Jedno z nejznámějších shromaždišť jeřábů popelavých se nachází v maďarském národním parku Hortobágy. Fenologie průtahu je obecně ovlivněna širokým spektrem faktorů. V posledních desetiletích jsou zaznamenány výrazné změny migračního chování tohoto druhu. Pravděpodobně dochází k propojování východní a západní migrační trasy. Část jeřábů se odchyluje z východní migrační trasy, přičemž táhne přes ČR a napojuje se na západní migrační trasu. Cílem této práce bylo vypracovat přehled o fenologii průtahu a analyzovat dostupné údaje o průtahu jeřábů v jihozápadních Čechách a přilehlých oblastech (Bavorsko, Horní Rakousko). Z výsledků vyplývá, že v jihozápadních Čechách dochází ke zvyšování počtu pozorovaných jedinců jeřábů. Při tahu přes naše území jeřábi nejvíce upřednostňují severozápadní a západní směr letu. Z těchto výsledků je patrné, že pravděpodobně dochází k propojování východní a západní migrační trasy. Průměrné datum průletu jeřábů přes naše území v letech 2010 až 2019 průkazně neměnilo. Okrajově průkazný vliv na průtah jedinců jeřábů popelavých přes naše území měla průměrná denní teplota. Počet jedinců protahujících přes naše území mezi termíny sčítání jeřábů v NP Hortobágy byl průkazně ovlivněn datem (termínem) tahu.
|
|
|
Rozšíření a početnost labutě velké (\kur{Cygnus olor}) na zimovištích a hnízdištích v jižních Čechách
HNÍDKOVÁ, Lucie
Tato práce vyhodnocuje početnost labutě velké (Cygnus olor) na zimovištích a hnízdištích v jižních Čechách. Labuť velká se stala cílovým druhem kampaně Pták roku JOKu 2020. Cílem mapování populace labutě velké v roce 2020 bylo obsáhnout pokud možno co největší část její jihočeské hnízdící a zimující populace. Sčítání navazovalo na obdobné projekty z minulých let a proběhlo celkem ve čtyřech termínech. Nejdůležitější z nich byl třetí termín, kde se jednalo o hnízdění a vodění mláďat labutě velké. Celkem bylo zkontrolováno 1358 lokalit. V prvním termínu, tj. při sčítání na zimovištích bylo zkontrolováno 184 lokalit, kde se nacházelo 387 labutí. Během hnízdění, tedy v druhém a třetím termínu, bylo zkontrolováno celkem 1230 lokalit, z čehož obsazených lokalit bylo 368 (29,92 %). Na 159 lokalitách se nacházelo 162 hnízdících párů. Ve třetím termínu samotném bylo zkontrolováno 1003 lokalit a na 221 lokalitách bylo zaregistrováno celkem 1563 jedinců. Nacházelo se zde 96 párů s celkovým počtem 434 mláďat. Při srpnovém pohnízdním sčítání bylo zkontrolováno 666 lokalit a na 122 lokalitách bylo zjištěno 1284 labutí. Hnízdící labutě se nejčastěji vyskytovaly na stanovištích, kde byla rozloha vegetace nad 25 %
|
|
|
Seasonality in reproduction and abundance of birds in African savannas
Kučminová, Veronika ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent)
Sezónnosť klímy je zásadným vplyvom určujúcim existenciu afrických saván. Ide hlavne o zrážkovú sezónnosť, ktorá je kľúčovým faktorom prítomnosti a rozmnožovania vtáčích druhov na afrických savanách. Zrážky určujú načasovanie rozmnožovania priamo, no hlavne nepriamo cez ovplyvňovanie prostredia či fenológie a produktivity rastlín určujúcich dostupnosť zdrojov a úkrytov. Široké rozšírenie saván naprieč kontinentom ale spôsobuje, že sa sezónnosť a následne charakter prostredia značne líši v jednotlivých oblastiach v dôsledku rôzneho načasovania, veľkosti a trvania období dažďov a období sucha. Rozmnožovanie, ako aj abundancia savanových vtákov, je jasne ovplyvňovaná cez dostupnosť potravy, ktorá je určená sezónnymi zrážkami. Pre väčšinu druhov predstavuje obdobie zrážok ideálne podmienky na rozmnožovanie, no nájdu sa aj skupiny, ktoré pre odchov mláďat preferujú obdobie sucha. S nepriaznivými podmienkami mimo obdobia rozmnožovania sa vtáky musia vysporiadať alebo hniezdisko opustiť. Migrácia je preto výrazným faktorom abundancie savanovej avifauny. Početnosť vtákov v priebehu sezón značne ovplyvňuje taktiež prítomnosť zimujúcich palearktických migrantov. Sezónnosť je teda dôležitým faktorom ovplyvňujúcich životné procesy savanových druhov, ako aj celého ekosystému savany. Sezónnym procesom je preto...
|
|
|
Populační dynamika zrzohlávky rudozobé (Netta rufina)
Poláková, Klára ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobými i krátkodobými změnami početnosti zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) na Třeboňsku. Jedná se o dlouhodobě přibývající a zároveň šířící se druh v ČR. Do sledované oblasti přilétá zrzohlávka rudozobá zřejmě ve dvou vlnách v dubnu a květnu. Koncem hnízdní sezóny (od července) se pak početnost ve sledované oblasti snižuje. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími preferenci prostředí byly rozloha vodní plochy a litorálních porostů (v předhnízdní době) a průhlednost vodního sloupce (zejména pro rodinky, mláďata a adulty v pohnízdní době). V letech s vysokou početností zrzohlávek na počátku hnízdní sezóny byl zjištěn nízký počet rodinek na 1 samici. Zároveň však v těchto letech narůstala frekvence hnízdního parasitismu. Klíčová slova: Netta rufina, zrzohlávka rudozobá, populační dynamika, kachny, hnízdění, početnost, hnízdní parazitismus, jižní Čechy
|
|
|
Příspěvek k poznání početnosti holubů (Columba livia f. domestica) na území Prahy
Bukačová, Kateřina ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Štěpán, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá sledováním početního stavu holuba domácího (Columba livia f. domestica, dále jen holub) v zadané lokalitě a jeho denní aktivitou. Práce zahrnuje monitorování výskytu jedinců v závislosti na denní době a počasí. Monitorování probíhalo metodou pozorování od února do května 2015. Pozorováni byli jedinci, kteří se vyskytovali na sledované lokalitě (budovy v ulici Dukelských hrdinů v Praze). Zároveň porovnává výsledky sčítání pražské populace holuba s výsledky sčítání z jiných evropských měst. Dále bylo zjišťováno, zda je množství holubů na dané lokalitě ovlivněno abiotickými podmínkami (teplotou vzduchu a počasím). Práce by měla přispět k zjištění celkového početního stavu holuba na území hlavního města Prahy. Získaná data lze využít k bližšímu poznání ekologie celé populace žijící na sledovaném území, k trvalému snížení počtu holubů ve městě, případně k dalším výzkumům. Klíčová slova: holub, holub domácí, Columbia livia f. domestica, početnost, monitoring, abiotické podmínky, populace
|
|
|
Inventarizační průzkum ptáků na lokalitě Nový rybník u Soběslavi
Hlasivcová, Kristýna ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Bakalářská práce zpracovává tematiku inventarizace ptáků na lokalitě Nový rybník u Soběslavi. Práce analyzuje data z bodového sčítání ptáků od března 2011 do listopadu 2011. Cílem bylo udělat inventarizaci a následně tyto zjištěné údaje porovnat se sčítáním Dobroslava Boháče, který se danou lokalitou zabýval v 60. a 70. letech 20. století. Klíčová slova: pták, rybník, inventarizace, dominantní druhy, četnost, frekvence
|
host ::
RSS.